வாய்ப்பாட்டு
See also: வாய்ப்பாடு
Tamil
Pronunciation
- IPA(key): /ʋaːjpːaːʈːʊ/, [ʋaːjpːaːʈːɯ]
Etymology 1
From வாய் (vāy) + பாட்டு (pāṭṭu).
Noun
வாய்ப்பாட்டு • (vāyppāṭṭu)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | வாய்ப்பாட்டு vāyppāṭṭu |
வாய்ப்பாட்டுகள் vāyppāṭṭukaḷ |
| vocative | வாய்ப்பாட்டே vāyppāṭṭē |
வாய்ப்பாட்டுகளே vāyppāṭṭukaḷē |
| accusative | வாய்ப்பாட்டை vāyppāṭṭai |
வாய்ப்பாட்டுகளை vāyppāṭṭukaḷai |
| dative | வாய்ப்பாட்டுக்கு vāyppāṭṭukku |
வாய்ப்பாட்டுகளுக்கு vāyppāṭṭukaḷukku |
| benefactive | வாய்ப்பாட்டுக்காக vāyppāṭṭukkāka |
வாய்ப்பாட்டுகளுக்காக vāyppāṭṭukaḷukkāka |
| genitive 1 | வாய்ப்பாட்டுடைய vāyppāṭṭuṭaiya |
வாய்ப்பாட்டுகளுடைய vāyppāṭṭukaḷuṭaiya |
| genitive 2 | வாய்ப்பாட்டின் vāyppāṭṭiṉ |
வாய்ப்பாட்டுகளின் vāyppāṭṭukaḷiṉ |
| locative 1 | வாய்ப்பாட்டில் vāyppāṭṭil |
வாய்ப்பாட்டுகளில் vāyppāṭṭukaḷil |
| locative 2 | வாய்ப்பாட்டிடம் vāyppāṭṭiṭam |
வாய்ப்பாட்டுகளிடம் vāyppāṭṭukaḷiṭam |
| sociative 1 | வாய்ப்பாட்டோடு vāyppāṭṭōṭu |
வாய்ப்பாட்டுகளோடு vāyppāṭṭukaḷōṭu |
| sociative 2 | வாய்ப்பாட்டுடன் vāyppāṭṭuṭaṉ |
வாய்ப்பாட்டுகளுடன் vāyppāṭṭukaḷuṭaṉ |
| instrumental | வாய்ப்பாட்டால் vāyppāṭṭāl |
வாய்ப்பாட்டுகளால் vāyppāṭṭukaḷāl |
| ablative | வாய்ப்பாட்டிலிருந்து vāyppāṭṭiliruntu |
வாய்ப்பாட்டுகளிலிருந்து vāyppāṭṭukaḷiliruntu |
Etymology 2
Adjective
வாய்ப்பாட்டு • (vāyppāṭṭu)
- adjectival of வாய்ப்பாடு (vāyppāṭu).
References
- University of Madras (1924–1936), “வாய்ப்பாட்டு”, in Tamil Lexicon, Madras [Chennai]: Diocesan Press